Podíváme se na další ze série klasických neopohanských svátků Kola roku.

Opět připomínám, že jde pohled novodobý. Navzdory mnoha tvrzením nejsou tyto svátky v podobě Kola roku nikterak staré, resp. jejich současná podoba.

Poprvé toto Kolo roku navrhl ve svém díle Mythology Jacob Grimm - a to v 19. století. Jeho koncepci upravil do stávající podoby Gerald Gardner až ve 20. století a za své ho převzaly neopohanské směry a směr Wicca.

*

Přiblížil se nám zimní slunovrat - svátek Slunce, jeho opětovné zrození z lůna Země.


Málokdo si dnes uvědomuje, že valná většina symbolů současných Vánoc je symbolikou z pohanských dob. Křesťanská církev je jen akceptovala a umožnila je lidem používat nadále - samozřejmě s vhodně zakomponovanými křesťanskými odkazy. 

Mezi staré pohanské zvyky patří mít ozdobený vánoční stromek (nebo aspoň větev), dávání dárků, svíčky, setkání s příbuznými a přáteli, jmelí, věnec z jehličí ozdobený šiškami a červenou stuhou na dveřích a další...

V tradičním pojetí se tento svátek nevnímá jako svátek jednoho dne, ale oslavuje se po 12 (i více) nocí (většinou od 20.12. do 1.1.). Slaví se návrat Slunce, které Matka porodila v temnotě lůna, a které bude růst a získávat sílu.

Říká se také, že co se člověku zdá o tzv. Matčině noci (z 20. na 21.12.), to se nám má v dalším roce vyplnit.


Zimní slunovrat je o znovuzrození, obnově, požehnání.

Mezi další staré tradiční zvyky, které zapadly v hlubinách času, patří výroba slunovratového polena - jednalo se o dubové (i borové) poleno, které muselo být z vlastního pozemku nebo získané darem, nemohlo se koupit. To se pak ozdobilo pentlemi, větvičkami (cesmína, břečťan, jmelí, borovými větvičkami, šiškami, apod.), případně  - v novějším pojetí - i symboly Boha a Bohyně. Polilo se pivem či vínem a zapálilo se. Mělo význam jako první poleno, které zapálí ohně zimního slunovratu. Popel z polena se pak zahrabával do půdy, dával zvířatům do pití nebo se uschovával v domě, aby ho chránil a požehnal Sluncem.

Dnes si jako připomínku můžeme ozdobit jen malé polínko a dát ho třeba doprostřed svátečního stolu. Bude krásnou přírodní ozdobou, a zároveň nám bude připomínat staré původní tradice našich předků.


Jmelí, které doma věšíme, nosí lásku a blahobyt, mělo by být zelené a darované.

Symbolem zimního slunovratu (stejně jako většiny ostatních svátků) je pálení ohňů. V domech se otevírají okna a dveře. Pokud nemáme krb nebo ohniště a nemůžeme si dovolit pálit oheň, měli bychom zapálit alespoň co nejvíce svící.

Od tohoto dne ale Slunce a světlo pomalu nabírá zpět svou sílu. Pro nás je toto příslibem, že tmavé období a zima jednou skončí a přijde opět teplo, dostatek světla, započne nový život.


Jedna stará krásná tradice říká, že vhodíme-li větvičku cesmíny do ohně, ve kterém hoří slunovratové poleno, pak všechny naše problémy a bolesti nasbírané z celého tohoto roku zmizí pryč.

Oheň nás provází celé toto období, je symbolem znovuzrození, Slunce, tepla a světla. Je zároveň očišťujícím prvkem, vtahuje do sebe všechno negativní, zlé, všechno, co nám neslouží a co nám škodí.

Pokud máme domácí oltář, ozdobíme jej stálezelenými rostlinami - jmelí, cesmína, jehličnany, zerav nebo i šiškami, jalovcem, vánoční hvězdou. Svícemi ve žluté, červené nebo bílé barvě. Prostě čímkoli, co milujeme na vánoční atmosféře.

Stálezelené rostliny jsou elementem, který symbolizuje ochranu a prosperitu, ale také znovuzrození a nekonečný koloběh života.
Cesmína pověšená kdekoli v domě nosí štěstí a bezpečí celé rodině.Můžete ji ale také nosit jako ozdobu sami na sobě. Dokonce lze vyrobit i cesmínovou vodu (za zmínku stojí název v angličtině holly water vs svěcená voda holy water). Vyrobíte ji naprosto snadno - listy necháte přes úplňkovou noc louhovat v čisté vodě na měsíčním světle.

Další důležitou rostlinou je břečťan. Je symbolem koloběhu života, smrti a následného znovuzrození. Může nám pomoci s uzdravováním, ochranou, dokonce i k tomu, aby "svázal" milence silnou láskou.

Jmelí je spojeno s láskou - zejména podle norských pověstí a legend. Také s prosperitou a plodností. Dejte určitě přednost zelenému, nikoli barveným verzím!

Bříza je často prvním stromem, který je spojen s nastupujícím jarem. Symbolizuje tedy regeneraci, znovuzrození, plodnost. Dává prostor pro kreativitu, stejně jako pomáhá uzdravovat a chránit. Větvičky břízy můžeme použít při rituálech zaklínání, obnovy, očištění a nových začátků.

Dalším stromem, který se úzce váže ke svátku Yule je dub. Ten je symbolem vytrvalosti a síly, je spojen s mnoha božstvy, je také znakem úspěchu a vítězství. Reprezentuje mužskou sílu a energii.

Tis je další magickou rostlinou, která zosobňuje dlouhověkost i nesmrtelnost. V mnoha společnostech se traduje, že funguje jako jakási brána do druhých světů. V některých tradicích symbolizuje aspekt Stařeny Trojité Bohyně.
Tis nás učí přijmout změny, učí nás nebát se nových věcí a nehledět stále jen na překážky, které změny vždycky nesou s sebou.

Mezi další atributy Yule v různých tradicích patří např.:

• koláčky, vepřové maso, ovesné placky, linecké těsto, ořechy, svařené nápoje
• jako kuřidlo purpura, cedr, skořice, šalvěj, nebo klasické kadidlo
• kameny jako je heliotrop, rubín, smaragd
• barvami jsou pak bílá, červená, zelená, zlatá a stříbrná
• symbolem je vánoční stromek, vánoční věnec, poleno